Food-Info.net> Potravinářské výrobky > Bylinky a koření

Majoránka (Mariorana hortensis)

Rostlinná čeleď

Lamiaceae (hluchavkovité)

Botanická synonyma

Origanum maiorana

Původ

Majoránka pochází z oblasti Malé Asie. Je to populární koření a pěstována je nejen ve Středmoří, ale také ve střední a východí Evropě. Nejkvalitnější majoránka vyžaduje zcela teplé klima.

Využívané rostlinné části

Listy.

Senzorické vlastnosti

Aromatická a lehce hořká. Není mnoho senzoricky podobná botanicky příbuznému oreganu.

Hlavní složky

Obsah esenciálního oleje záleží na půdě, klimatu a roční době, ale většinou se pohybuje mezi 0.7% a 3.5%. Hlavní aromatická složka je bicyklický monoterpen alkohol, cis -sabinene hydrát (max.. 40%) ; ve významném množství jsou dále zastoupeny α-terpinen, 4-terpineol, α-terpineol, terpinenyl-4-acetát a 1,8-cineol. Fenolické sloučeniny, které tvoří typickou vůni úzce příbuznou oregánu zcela chybí.

Majoránka , kvetoucí rostlina

Použití

Majoránka, podobná estragonu (botanicky nepříbuzná), je koření, které na jednu stranu potřebuje teplé podnebí, aby se rozvinulo její specifické aroma, ale na druhou stranu ztrácí určitou vůni, když se vysuší. Přes tyto nedostatky je to velmi oblíbená kuchyňská bylinka ve střední Evropě.

Sušená majoránka je velice důležitá v průmyslové výrobě potravin a hodně se používá spolu s tymiánem v kořenících směsích při přípravě párků ; v Neměcku, kde je produkováno velké množství párků se jí proto říká Wurstkraut, bylinka do párků. Kromě toho, je majoránka klasicky používána na pečená nebo smažená játra. Majoránka se může velice dobře kombinovat s bobkovými listy; navíc dobře chutná s malým množstvím černého pepře nebo jalovce. Tato poslední kombinace je vhodná na ragú, obzvlášť ze zvěřiny.

Majoránka má své místo i ve vegetariánské kuchyni; většinou je doporučvána k spíše těžší zelenině jako jsou luštěniny nebo kapusta. Smažené brambory bohatě okořeněné majoránkou jsou výtečné.

Na druhé straně je čerstvá majoránka více populární v kuchyní jižní Evropy. Pro její malou aromatičnost v chladnějším podnebí může její používání v ostatních oblastech zkončit opravdovým zklamáním. Čerstvá majoránka může zvýraznit francouzské jemné bylinky a často se používá na delikátní rybí pokrmy; měla by se přidávat krátce před servírováním.

Majoránka ze západní Asie je o mnoho více aromatická než její evropská variace; její chuť se pohybuje mezi chutí evropské majoránky a oreganem. Název zahtar (jinak také zaatar nebo za´tar ) se může vztahovat buď ke směsi koření nebo k této bylince jako takové.

Majoránka je také populární v okolí Kavkazu. Khmeli-suneli je používaná pro různá dušená gruzínská masa a zeleninu a také pro mnoho omáček gruzínské kuchyně, která je tím proslulá.

Zdroj: www-ang.kfunigraz.ac.at/~katzer/engl/spice_welcome.html